Soutěžní sezóna skončila a my děvčata jsme se dostaly, aniž bychom snad po tom nějak zvlášť toužily, do kvalifikačního utkáni o postup do 2. ligy. Překvapení to bylo veliké, ale i když jsme si uvědomovaly, že soupeři budou těžcí a naše šance minimální, šly jsme do toho. Samozřejmě to bylo horké téma posledních dní, hovořily jsme o tom, spekulovaly, dělaly si legraci, co s tím, kdybychom náhodou postoupily a také šly poctivě trénovat.
Do kvalifikace se měly dostat vítězové 5 krajských divizí a k našemu překvapení se přihlásilo všech 5 oddílů. Jak se blížil datum odjezdu, lehce stoupala nervozita a samozřejmě jsme měly zájem se o soupeřkách dozvědět co nejvíce. Brouzdaly jsme na netu, hledaly jména, procenta úspěšnosti, výsledky zápasů, atd. Našimi soupeřkami byly Chrudim - děvčata dobře známe, protože jsme s nimi sdílely jednu soutěž. Já osobně jsem je považovala za lehké favoritky, protože jim do soupisky přibylo další jméno podle žebříčku velmi úspěšné hráčky. Dále tady byl Cvikov, nebylo mi jasné, kdo přijede, protože liberecká divize se hraje ve dvou, na soupisce sice byla 4 jména, ale 2 hráčky neodehrály ani jedno utkání, takže jsme nevěděly, jaká je jejich kvalita. Vlašim E byl náš další soupeř, a tady už jsme začaly přemýšlet, protože na soupisce bylo hráček mraky, z toho minimálně 3 stabilně hrály 2. ligu. Vyvstala tedy otázka, jestli přijedou děvčata, která sice jsou na soupisce, ale již ligu hrají, zřejmě ji budou chtít vyhrát pro spoluhráčky, které tu kvalitu nemají, ale do vyšší soutěže chtějí, což považuji vůči nám za lehce nespravedlivé, ale nedá se s tím nic dělat. Největší otázníky však vyvolávala účast oddílu z Děčína, protože jediná informace, kterou jsme o divizní soutěži našly, byly soupisky 3 družstev, které ovšem podle STISu neodehrály jediné utkání, není konečná tabulka, nevíme, kdo je vítěz a kdo poražený, záznamy o utkáních neexistují a podle soupisky hráčky hrají 1. a 2. ligu, takže-proč by hrály ještě divizi, že? A hlavně, proč by chtěly postupovat do 2. ligy, když už ji hrají a ani ji nemají pro koho vyhrát jako třeba Vlašim. Podle nás by se tým, který soutěž neodehrál, neznáme jeho výsledky a tudíž není vítězný, neměl kvalifikace účastnit a tady je jádro celého pudla. Vědělo se, že Děčín dokáže postavit takový tým, který kvalifikaci vyhraje. No, a podle hráček, které přijely z Vlašimi, bylo druhé místo schované pro ně, ale tady nastal problém. Vlašim to měla vymyšlené tak, že ví, že prohraje s Děčínem, protože tam jsou samé materialistky a 13letá děvčata na tyto potahy neumí hrát, ani k tomu nejsou vedená. (Jinak před nimi kloubouk dolů). Dále hrály v sobotu zápasy s Chrudimí a s námi. No a bohužel, s Chrudimí se těsně prohrálo, vyhrálo se jen s námi, tudíž 2. postupové místo bylo fuč, protože navíc, Chrudim v sobotu porazila i Děčín. Výroky jako-nemáme na nocleh pro holky peníze, musíme jet domů (že by vrcholové středisko mládeže nemělo peníze?)a- ani by to zítra nevydržely (trénují 8x týdně), jsou trochu přitažené za vlasy, myslím. Podle losu už měla mít v sobotu Vlašim 2 výhry a jednu možnou prohru s pozdějším vítězem. Ubytování nesháněli, protože postup už měl být jistý. V neděli tedy Cvikov neměl soupeře a přišel k výhře s kvalitním soupeřem, jak slepý k houslím. No a co dodat k informaci, když Děčín prohlásil, že tým tak postavili schválně, protože vědí, že to v této sestavě vyhrají a že postup do ligy už mají dávno prodaný. Takže - no comment.
V celé této hře o kvalifikaci jsme byly jako jakési křoví, které nezasáhne do boje o postup. Nutno dodat, že jsme si skutečně dobře zahrály, neumístily jsme se dobře, ale naše výkony byly takové, že soupeři museli "makat", aby neprohráli. Situace by byla zřejmě jiná, kdyby se neúčastnil Děčín, který tam neměl co dělat, z Vlašimi by přijely dívky, které by si chtěly vybojovat postup pro sebe, jako to chtěly děvčata z Chrudimi, Cvikova a my.
Děkujeme oddílu, že nám umožnil tento "turnaj" a zafinancoval jej. Bavily jsme se dobře, společnost byla dokonalá, náš doprovod se o nás skutečně dobře postaral, užily jsme si to, a také jsme rozhodně nebyly soupeřem s kyselým ksichtem, jako některé z našich výkonnostně lepších soupeřek. Bereme to jako odměnu za naši snahu v divizní soutěži, která nám, jak se tak zdá, sedí nejvíc.
Tímto poznatkem jsme ukončily sezónu 2013/2014. Myslím, že se docela vydařila. Díky všem, kteří nám drželi palce a fandili nám. ZT.