23.3.2013 Poslední utkání sezóny 2012-2013 Divize žen je za námi. Stěžery hostily celky Železnice, České Skalice a Chlumce nad Cidlinou. Na jiných místech se odehrávala pro nás velmi důltežitá utkání, která mohla ovlivnit naše závěrečné postavení v tabulce, protože 3 celky ve středu tabulky dělil od sebe jediný bod a záleželo tedy na tom, jak se tyto oddíly mezi sebou popasují. Při určité konstalaci jsme mohly skončit na krásném 4. místě, ale také jsme mohly spadnout na místo 6. A tak jsme vyrazily do Stěžer s odhodnáním porazit 2. tým v tabulce Českou Skalici a za celkem samozřejmé jsme považovaly vítězství s děvčaty ze Stěžer.
Přívítala nás studená herna ve Stěžerech, zřejmě konec soutěže odradil i některé domácí hráčky a tak nastoupily v oslabení. Přes zlepšení hry oproti 1. půlce jsou děvčata ještě velmi mladá, jejich výkon je nestabilní, nemají bojovného ducha a jejich psychickému rozpoložení vůbec nepomohl jejich trenér, nad jehož jednáním se pozastavovala většina zůčastněných. Velmi hrubým přístupem nejprve rozplakal první svěřenkyni, a potom i druhou. Atmosféra byla tedy velmi napjatá a nepříjemná, o nějaké radosti ze hry se vůbec nedalo mluvit. Osobně bych řekla, že takovýto přístup hráčky spíše od sportování odradí,než aby je ke hře přitáhl, zvlášť, když jde o děvčata jejich věku. Po "poradách" s trenérem byla děvčata po každém setu zlomenější a zlomenější, a tak by se dalo říct, že je jejich trenér "prokoučoval" k prohře 0:10. Po úplném konci utkání jsem prostě musela říci přítomnému druhému trenérovi o nevhodnosti chování jeho kolegy, ale bylo mi řečeno, že si to může dovolit, protože to je její otec. No, panejo, chudák holka. Stěžery : Železnice 0:10 (Tajčová 3,5 Kretová 3,5 Ježková 3)
A tak jsme, nepříliš dobře rozpoložené, nastoupily k utkání s Českou Skalicí, kde záleželo opravdu téměř na každém míčku. Jak už víme, v této soutěži je výsledek čtyřhry velmi důležitý a také díky ní jsme již několikrát nastartovaly vítězná utkání. Jenže - tentokrát to nevyšlo. Zápas jsme prohrály i díky prasátkům a smolným míčkům, na hru jsme se nemohly soustředit, protože si tam místní hráč přivedl 2 malé děti, které nám lítaly za zády, křičely a rušily celý zápas, až jsme je musely vykázat do patřičných mezí, ovšem, zklidnily se asi na 1 minutu, jejich otec o ně nejevil zájem, natož, aby je okřikl.Chápu, že nejde o ligový zápas, ale tohle jsem nezažila ani na zápasech regionální úrovně. A tak jsme se musely obrnit, vypnout uši a snažit se soustředit na hru. Jednička Skalice byla ale opět neporazitelná a nám začalo být po 1. kole jasné, že to asi zase nevyjde. Boje byly vyrovnané, svědčí o tom jeden ze setů Moniky Kretové, který prohrála 22:20. S takovým stavem už ani místní počítadlo nepočítalo. Takže bohužel, 3 pětisetové bitvy šly za soupeřem, kdyby ne, závěrečný výsledek by byl o něčem jiném, ale zase jsme se přesvědčily, jak vyrovnaná utkání dokážeme hrát s krajskou špičkou. Třeba se ještě zlepšíme. Česká Skalice : Železnice 7 : 3 (Tajčová 2 Kretová 1 Ježková 0)
Úplná bomba byl závěr, kdy jsme měly hrát ještě 2 poslední zápasy, z domácích zbyly jen 2 vřískající děti a jejich táta, který začal skládat stoly a když jsme mu sdělily, že ještě není konec, tak nám řekl, že odchází domů a až dohrajeme, tak se nemáme o nic starat, zápis nechat na stole a odejít. Tomu tedy říkám přístup :), no, alespoň byl na poslední dva zápasy úplný klid.
Takže jsme měly spočítáno, že při jedné výhře a jedné prohře budeme zřejmě páté. Odjely jsme do Železnice, abychom ještě podpořily naše mužské Áčko a lehce oslavily naše vystoupení v soutěži Divize žen. Jak se ovšem někdy stane něco nečekaného, večer, kdy jsme zvědavě prohlížely výsledky ostatních týmů, jsme zjistily, že tým Trutnova se zřejmě sešel v dobré sestavě a porazil Voděrady, což nám paradoxně pomohlo k udržení celkového fantastického 4. místa. Soupeřům zdar a Trutnovu zvlášť!!!
Dá se tedy říci, že naše prvotní působení v kraji bylo úspěšné, bavilo nás, mezi soupeři jsme si získaly respekt a náš zvyk připravit občerstvení mnohé nadchl.Doufejme, že budeme mít chuť, čas, budeme zdravé (protože na tom všem to záleží) a do příštího ročníku se opět přihlásíme a opět budeme podávat pokud možno dobré výsledky.
Tak zase v září ahoj.ZT